ČeskéNoviny.cz » Ekonomika
Lídři řeckých politických stran se dohodli na úsporách
09.02.2012 15:42 | autor: ČTK
Brusel/Atény - Zástupci řeckých politických stran se dohodli na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Oznámila to dnes mluvčí úřadu premiéra Lukase Papadimose. Řecko jedná o čerpání až 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč), bez nichž zemi v březnu hrozí bankrot.
Dohodu potvrdil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru ECB. Uzavření dohody na řecké politické scéně bylo nutné ještě před schůzkou ministrů financí eurozóny, která se bude večer konat v Bruselu. Schůzky se zúčastní i šéfka MMF Christine Lagardeová a Draghi.
Představitelé koaličních stran se již v noci na dnešek dohodli na téměř všech úsporných opatřeních, vyjma snižování penzí. Místo snížení penzí nabídli škrty v jiných oblastech veřejných výdajů. Bližší detaily však úřad premiéra neposkytl. Politici se zdráhali přijmout škrty, protože mohou ohrozit jejich pozici před volbami, které se budou konat v dubnu.
K nové nabídce se ještě musí vyjádřit tzv. trojka věřitelů, tedy EU, MMF a ECB. Ti mají rozhodnout, jestli Řecko novou nabídkou splní jejich požadavky a peníze jim budou uvolněny. Představitelé eurozóny již dříve uvedli, že balík pomoci musí být dohodnut a schválen nejpozději do 15. února, aby bylo veškeré papírování dokončeno včas a Řecko se vyhnulo chaotickému bankrotu, který by mohl ohrozit oživení celé globální ekonomiky.
Mluvčí MMF uvedl, že fond v jednání s představiteli Řecka pokračuje. "Důležitým počátečním krokem bylo získání souhlasu koaličních lídrů v Aténách a dalším krokem je pokračování v jednáních na tomto základě," řekl novinářům Gerry Rice. MMF požadoval souhlas od všech politických vůdců Řecka kvůli blížícím se volbám, aby se nestalo, že po volbách vítězná strana nezmění názor. I když Řecko získá příslib úvěru, ještě to nemusí znamenat, že mu budou všechny peníze vyplaceny. Peníze z úvěru totiž země dostává ve splátkách a před vyplacením peněz vždy mise inspektorů z MMF, EU a ECB kontroluje plnění opatření, ke kterým se země zavázala.
Řecko také stále jedná se soukromými investory, kteří drží téměř dvě třetiny státních dluhopisů Řecka, o odpisu dluhu. Účast soukromých investorů je nedílnou součástí druhého balíku pomoci. Jednání o výměně dluhopisů se táhnout již několik týdnů a jejich cílem je snížení dluhu země až o 100 miliard eur. Očekává se, že soukromí investoři výměnou části stávajících dluhopisů za nové přijdou asi o 70 procent své investice.
Euro a evropské akcie začaly v reakci na zprávu posilovat. Euro k dolaru stouplo až nad 1,33 USD, nejvýše od poloviny prosince. Po tiskové konferenci Draghiho však své zisky smazalo. Draghi uvedl, že výhled vývoje evropské ekonomiky je nejistý.
Ještě před ohlášením dohody oznámily odbory další 48hodinovou stávku proti úsporným opatřením. Začít má v pátek.
Řecko od května 2010 čerpalo mezinárodní finanční pomoc 110 miliard eur. Tato částka ale nestačila a loni v říjnu se eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý úvěrový program. Nové peníze potřebuje Řecko už příští měsíc, protože 20. března má splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.
Řecko se od prvního záchranného úvěru propadá stále hlouběji do recese. Nejnovější údaje o vývoji nezaměstnanosti ukázaly, že míra nezaměstnanosti v listopadu stoupla na rekordních 20,9 procenta. Průmyslová výroba pak v prosinci klesla o 11,3 procenta.
Hlavní události kolem řecké dluhové krize:
2009
20. října - Den po získání důvěry parlamentu oznámila nová vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu Řecka za rok 2009 dosáhne více než dvojnásobku původně očekávaného deficitu. Následně ratingové agentury snížily Řecku hodnocení schopnosti splácet jeho závazky. Náklady na financování dluhu tak Aténám významně vzrostly.
2010
23. dubna - Řecko oficiálně požádalo Mezinárodní měnový fond a instituce EU o aktivaci finanční pomoci dohodnuté koncem března.
2. května - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem.
6. května - Řecký parlament schválil první z řady balíků razantních úsporných opatření.
15. července - Poslanci přijali zákon o důchodové reformě ve veřejném sektoru, který mimo jiné zvýšil věk pro odchod do důchodu na 65 let.
2011
12. března - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku.
13. června - Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor snížila rating dlouhodobých řeckých dlužních závazků na CCC z dosavadní známky B.
17. června - Premiér Papandreu provedl rozsáhlou personální obměnu kabinetu; ministrem financí se stal Evangelos Venizelos.
30. června - Poslanci i přes mohutné pouliční protesty přijali plán úspor ve výši 28 miliard eur a privatizace.
22. července - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur. Do pomoci se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor, proti čemuž se dlouhodobě stavěla Evropská centrální banka.
20. října - Poslanci schválili další úsporná opatření, zahrnující například snížení počtu státních úředníků.
27. října - Summit zemí eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Eurozóna zároveň navrhla, že soukromému sektoru nabídne úvěrová zvýhodnění v objemu kolem 30 miliard eur. Celková velikost úvěru tak dosáhne asi 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), namísto 109 miliard eur, které se dohodly na summitu v červenci.
31. října - Premiér Papandreu překvapivě oznámil, že kvůli další finanční pomoci od eurozóny vypíše referendum, první od roku 1974. Nečekané rozhodnutí vyvolalo šok na světových burzách, rozčarování mezi politiky zemí eurozóny a drolení vládní většiny v řeckém parlamentu.
4. listopadu - Řecký parlament vyslovil důvěru socialistické vládě premiéra Papandrea. Již předtím ministr financí informoval EU, že ohlášené referendum o další finanční pomoci pro Řecko se neuskuteční.
9. listopadu - Premiér Papandreu oznámil demisi své vlády.
11. listopadu - Nová vláda pod vedením ekonoma Lukase Papadimose složila přísahu. V kabinetu si uchovali převahu socialisté.
29. listopadu - Ministři financí eurozóny schválili uvolnění další části finanční pomoci Řecku v hodnotě osmi miliard eur.
7. prosince - Řecký parlament drtivou většinou hlasů schválil úsporný rozpočet pro příští rok, který předpokládá pokračování v rázných úsporných opatřeních.
2012
29. ledna - Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který vyjednává za soukromé věřitele Řecka, oznámil, že je blízko dohodě s Řeckem o podmínkách snížení řeckého dluhu.
9. února - Zástupci řeckých politických stran se dohodli na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje EU a MMF.
Balík nejnovějších úsporných opatření řecké vlády:
Hlavní opatření:
- Snížení výdajů o 1,5 procenta HDP v roce 2012, tedy o 3,3 miliardy eur (82,8 miliardy Kč). To znamená například omezení investic do infrastruktury o 400 milionů eur, pokles výdajů na výplatu důchodů o 300 milionů eur, snížení nákladů na obranu rovněž o 300 milionů eur a omezení příspěvků na léky o 1,1 miliardy eur.
- Snížení minimální mzdy o 22 procent, které se má ale dotknout jen nových zaměstnanců, nikoliv těch nynějších. Ze zhruba 750 eur (18.780 Kč) tak má klesnout na asi 586 eur (14.674 Kč). Mladým zaměstnancům do 25 let má být minimální plat snížen o 30 procent na 527 eur (13.195 Kč).
- Snížení důchodů o 15 procent u bývalých zaměstnanců bank a velkých firem jako jsou telefonický operátor OTE nebo elektrárenská společnost DEI. Sedmiprocentní pokles penzí bývalých námořníků.
- Zmražení mezd všech zaměstnanců do doby, než klesne nezaměstnanost pod deset procent (v současnosti se přibližuje 21 procentům).
- Propuštění 15.000 státních úředníků do konce roku 2012. Snížení celkového počtu státních zaměstnanců o 150.000 do roku 2015.
- Snížení o 15 procent u státních příspěvků na penzijní připojištění.
- Další tříprocentní snížení příspěvků na sociální zabezpečení v roce 2013.
- Zrušení daňových výjimek (například nižší DPH na řeckých ostrovech).
- Privatizace velkých firem jako sázkové společnosti OPAP, ropného koncernu ELPE, vodárenského gigantu EYDAP v první polovině letošního roku.
Závazky do budoucna:
- Už v červnu musejí Atény (i když po případných volbách vznikne nová vláda) přichystat nová úsporná opatření ve výši deseti miliard eur pro dvouleté období 2014-2015.
- Do konce roku 2015 má Řecko vytvořit primární rozpočtový přebytek (po vyloučení úroků z půjček).
Aktualizace: 10.02.2012 11:25
sdílet »
Komentáře
kulomet: pod vedením koalice se tomu Řecku brzo přiblížíme!Utlum výroby a následná...
kulomet: ale aby s toho nenažrané banky v EU vylezli z nejmenšíma ztrátama ,ale to se...
Přesně tak: Kdyby Řekouni nedělali nic,deficit by měli jen 500 mld.dluhů.Přesně jako u...
Další články z rubriky Ekonomika
Rathův náměstek chce zrušit tendry na dopravce chystané hejtmanem 12:51
Soliditet: Ve vodárenství klesají zisky, i když příjmy rostou 14:35
