22.02.2012 13:07 | autor: ČTK
Praha - Vláda dnes schválila novely několika zákonů, které nově upravují přístup policie, civilní kontrarozvědky a vojenské tajné služby k takzvaným provozním a lokalizačním údajům. Jde o informace telefonních operátorů nebo poskytovatelů internetového připojení o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval. Po dnešním jednání kabinetu to novinářům řekl ministr vnitra Jan Kubice. Novely jsou reakcí na loňské nálezy Ústavního soudu (ÚS), který části některých zákonů zrušil, tím se přístup k údajům zkomplikoval.
ÚS nejprve v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášku. Podle soudců například nebylo jasné, kdo všechno je oprávněn žádat o provozní a lokalizační údaje, nebyl definován účel, pro nějž je lze žádat, nebo nebyla stanovena jasná pravidla zabezpečení údajů. V závěru roku pak ÚS zrušil i část trestního řádu. Ústavní soudci označili ustanovení za příliš obecné. Využití údajů by podle soudu mělo být možné u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici šetrnější postup. Ustanovení trestního řádu soud nechal v platnosti do konce září.
Novely by podle návrhu měly být účinné od začátku října. Balík obsahuje novelu zákona o elektronických komunikacích, teze prováděcí vyhlášky a novely trestního řádu a zákonů o Bezpečnostní informační službě (BIS), Vojenském zpravodajství (VZ) a dohledu v oblasti kapitálového trhu.
Novela zákona o elektronických komunikacích stanoví povinnost operátorů zajistit dostatečné zabezpečení a ochranu údajů. Norma zároveň operátorům ukládá, aby provozní a lokalizační údaje uchovávali půl roku. Na požádání by je měli poskytnout policii, státnímu zastupitelství nebo soudům v souvislosti s trestním řízením. Rovněž by je měli předat policii, například pro účely pátrání nebo odhalování nebezpečí terorismu, BIS, VZ a České národní bance (ČNB). Po uplynutí lhůty mají operátoři údaje zlikvidovat.
Podle novely trestního řádu by bylo možné žádat o provozní a lokalizační údaje v souvislosti s trestním řízením vedeným pro úmyslný trestný čin, za který hrozí trest s horní hranicí sazby nejméně tři roky. Návrh obsahuje i výčet dalších kriminálních činů. Jde mimo jiné o podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, nebezpečné pronásledování, tedy takzvaný stalking, šíření poplašné zprávy nebo podněcování k trestnému činu.
Příkaz k vydání provozních a lokalizačních údajů by měl podle návrhu vydávat předseda senátu, v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce. Norma zároveň stanoví, že takový postup je možný jen případech, kdy není možné získat informace jiným způsobem.
Novela zavádí i povinnost zpětně informovat lidi, jejichž údaje měla například policie k dispozici, podobně jako je tomu u odposlechů. Policie, státní zastupitelství nebo soud by tak měly podle návrhu učinit po pravomocném skončení případu. Člověk, který informaci o použití jeho údajů obdrží, se bude moci obrátit na Nejvyšší soud, aby přezkoumal, zda byl příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zákonný. Podobně je tomu u odposlechů.
Novely zákonů o BIS a VZ stanovují oprávnění tajných služeb žádat o provozní a lokalizační údaje. Princip má být stejný jako u odposlechů, tedy na základě povolení předsedy senátu vrchního soudu. I ČNB má podle novely zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu moci žádat o údaje po povolení předsedou senátu vrchního soudu. Oprávnění se má týkat například odhalování správních deliktů v oblasti podnikání nebo obchodů na kapitálovém trhu.
Aktualizace: 22.02.2012 13:23
sdílet »
illusion-free: V každém okamžiku člověka šmíruje několik desítek marketingových společností...
Nikita 666: Takze, se zase bude smirovat a odposlouchavat jako za stara,jen tak dale soudruzi,preci...
Telefónica dnes zahájila odkup dvou pct. svých akcií 10:34
Operátoři zatím využívají jen polovinu frekvencí pro 3G 10:22
Scénář pro film o Jobsovi pro Sony napíše Aaron Sorkin 05:28